O nás

Jednota bratrská v Semilech

1989

O práci Jednoty bratrské v Semilech před rokem 1989 nejsou žádné informace. Teprve po "sametové revoluci" zde začíná svoji misijní práci liberecký sbor, a vzniká zde skupinka pod vedením bratra Zdeňka Fejfara. Tato práce však časem zanikla.

2009

V roce 2009 začal v Semilech nové aktivity sbor Jednoty bratrské z Turnova a v březnu 2012 zde zahajuje činnost samostatný sbor Jednoty bratrské v Semilech. Zpočátku byla činnost s turnovským sborem a jeho vizí ještě dost propojená, brzy nás ale Bůh vedl k hledání vlastní cesty. Podařilo se nám získat od města do pronájmu prostory, ve kterých jsme zřídili modlitebnu a záhy hernu rodinného centra Pohoda, které funguje dodnes.

2012

V roce 2012, kdy sbor oficiálně vznikl, nás začínalo pět dospělých a dvě děti. Jan a Gábina Kriegelovi, stateční a věrní Jirka a Gabča Bártů, jejich David a Jana, dnes již studenti, a starý harcovník Milan Konejl, který se později odstěhoval. V průběhu let se k nám přidávali a zase odcházeli různí lidé, ale změna přišla v roce 2016.

2016

V lednu 2016 přišly naše stálice Lenka z Turnova a Ivča, a v létě a na podzim se naše parta opět lehce rozrostla o dvě rodiny s dětmi, které se do Semil přistěhovaly z Rychnova nad Kněžnou a Hejnic, a ihned se zapojily do sborového dění. Celkem nás tehdy bylo 10 dospělých a sedm dětí. To byla velká posila a naděje na rozvinutí aktivit a širší záběr služby, zejména v rodinném centru.

2021

Jedna rodina si v roce 2021 vybrala jinou cestu a ze Semil se zase odstěhovala, takže současný stav je 7 dospěláků, 3 studenti a 4 děti.

2023

Naše složení se prozatím nemění. V současné době se soustředíme hlavně na provoz rodinného centra Pohoda a na práci se seniory, pro které mimo osobních návštěv také pořádáme pravidelná setkání s názvem "Posezení s kytarou".

Jak vypadá náš sborový život?

Nespočívá v náboženských obřadech a rituálech, ale v praktické každodenní službě a prezentování tradičních hodnot, které dal Bůh člověku ke spokojenému a plodnému životu. To se uskutečňuje prostřednictvím těchto aktivit:

SETKÁVÁNÍ MUŽŮ A ŽEN

  • občasné scházení členů sboru, kde probíhá vzájemná otevřená komunikace, modlitby a povzbuzování v osobních životech

MODLITEBNÍ SCHÁZENÍ

  • setkání členů sboru, kde se společně modlíme za osobní, církevní i společenské aktuální potřeby a situace

NEDĚLNÍ SETKÁVÁNÍ

  • je otevřeno i pro veřejnost a je zde prostor ke vzájemnému sdílení a povzbuzení víry, osobním svědectvím, diskuzi nad otázkami víry v Boha, i modlitbám za konkrétní potřeby

RODINNÉ CENTRUM A SLUŽBY PRO SENIORY

DALŠÍ SPOLEČNÉ AKCE

  • společná rodinná (sborová) dovolená, výlety a celocírkevní akce

Jednota bratrská ve světě a historii

Stará Jednota bratrská

Jednota bratrská, UNITAS FRATRUM, neboli Moravská církev se zrodila z velkého náboženského probuzení v Čechách (husitství). Ovlivněna učením Petra Chelčického, byla založena Bratrem Řehořem v Kunvaldu v severovýchodních Čechách v roce 1457.

Tato skupina zdůrazňovala trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřil Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav a J. A. Komenský.

Jednota bratrská se netěšila dlouhou dobu z náboženské svobody. Krutá protireformace po bitvě na Bílé Hoře znemožnila její existenci, stejně jako všech ostatních protestantských církví. Mnoho lidí opustilo vlast jako exulanti, někteří zůstali doma a snažili se v tajnosti svou víru uchovat. Byli posilování ze zahraničí, povzbuzováni Písmem a inspirováni tajnými setkáními. Tímto způsobem přežili celé století.

Obnovená Jednota bratrská

V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida našlo útočiště v Sasku, na panství Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa, a vystavěli osadu, kterou nazvali "Herrnhut" (místo, které střeží Bůh), česky Ochranov.

Nebylo snadné vybudovat jednu církev z různorodých prvků, přicházejících z různých míst a prostředí, ale rozhodujícího zážitku jednoty se dostalo při vylití Ducha svatého během slavení sv. Večeře Páně 13. srpna 1727.

V roce 1732 vyslalo toto křesťanské společenství první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky...

Jednota bratrská v zemi otců

Ve své vlasti, v "zemi otců", směla Jednota bratrská znovu zapustit kořeny po císařském ediktu (protestantský patent) z roku 1861. První sbor obnovené Jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně, poté následoval sbor v Dubé u České Lípy roku 1872. Před první světovou válkou vznikly ještě další nové bratrské sbory v Ústí nad Orlicí, v Praze, v Jablonci nad Nisou, v Duchcově, v Turnově, v Mladé Boleslavi, v Nové Pace a v Herzogwaldu. Jednota bratrská pracovala v Českých zemích jak mezi Čechy, tak mezi Němci. Již od počátku se rozvíjela sociální práce mezi sirotky (sirotčince v Čermné a v Dubé) a též práce misijní (František Chleboun působil v Jižní Africe mezi Kafry a Hotentoty).

Státního uznání se Jednotě bratrské v rámci Rakouska-Uherska dostalo roku 1880 v Liberci (Reichenberg), Jednota bratrská zpočátku užívala názvy Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská.

Po vzniku samostatného Československa byl přijat roku 1921 pro české bratrské sbory oficiální název Jednota bratrská. Období druhé světové války a komunistického režimu bylo pro Jednotu bratrskou těžkým obdobím, kdy byla její činnost značně omezována a praktický život na jednotlivých sborech chřadl existenčně, duchovně a v některých případech i morálně.

Jednota bratrská v Česku po pádu komunismu

Po pádu totalitního režimu v roce 1989 se v české společnosti otevřely církvím nové možnosti.

V rámci české Jednoty bratrské byla po více jak 300 letech znovu otevřena první bratrská Základní škola a Mateřská škola v Liberci. Vzniká Misijní škola Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, která vytváří možnost vzdělávání pro nové pracovníky církve. Misijní činností se otevřely podmínky pro založení nových sborů, některé byly založeny. Vznikla sociální péče o staré občany - Diakonie Beránek.

V roce 2001 a 2002 proběhly bratrské synody, na kterých byla přijata vize:
"Po vzoru našich otců vybudovat církev na apoštolském a prorockém základě."

Cílem bylo obnovit životní styl otců JB, kteří tu již po vzoru první apoštolské církve v minulosti mnohé postavili a pak více jak 160 let až do r. 1620 rozvíjeli. Od roku 2002 česká provincie Jednoty bratrské také vytváří své misijní oblasti působení v zahraničí.

„Potřebujeme jeden druhého, napříč všemi generacemi. Společně se povzbudíme a dokážeme něco udělat i pro své okolí. Každý jsme jiný a máme své zápasy, ale když jsme společně, nikdo se neztratí.“

zdroj: web Sboru Jednoty bratrské Liberec-Ruprechtice